DBS na Slovensku: Dvě moderní technologie, dva různé přístupy
Pacienti s Parkinsonovou chorobou mají dnes na Slovensku k dispozici dvě moderní platformy hluboké mozkové stimulace (DBS) – od společností Boston Scientific a Medtronic. Oba systémy představují špičkové technologie používané v centrech pro léčbu Parkinsonovy choroby po celém světě. Jejich cílem je zmírnit příznaky onemocnění a zlepšit kvalitu života pacientů. Každá společnost však přistupuje k léčbě trochu jiným způsobem
Boston Scientific
Společnost Boston Scientific využívá 16kontaktní směrové elektrody a programování s využitím MRI zobrazení mozku. Lékař tak může velmi přesně nasměrovat elektrickou stimulaci do požadované oblasti a přizpůsobit nastavení anatomii konkrétního pacienta.
Tento přístup je založen především na přesném zacílení stimulace a individuálním nastavení podle polohy elektrod a anatomických struktur mozku. Hlavní otázkou, na kterou se tento systém zaměřuje, je:
Kam stimulovat?
Medtronic
Společnost Medtronic nabízí technologii BrainSense, která umožňuje zaznamenávat určité mozkové signály související s Parkinsonovou chorobou. Součástí tohoto přístupu je také adaptivní DBS, která dokáže automaticky upravovat intenzitu stimulace podle změn mozkové aktivity.
Tento přístup se zaměřuje na průběžné přizpůsobování léčby aktuálním potřebám pacienta. Hlavní otázkou, na kterou se tento systém zaměřuje, je:
Kdy a kolik stimulovat?
Přestože se oba systémy liší svou filozofií a technologickým přístupem, jejich společným cílem je co nejlépe pomoci lidem s Parkinsonovou chorobou.Dnes tak mají pacienti na Slovensku možnost seznámit se se dvěma moderními technologiemi DBS a společně se svým neurologem a DBS týmem zvolit řešení, které bude nejlépe odpovídat jejich individuálním potřebám.
Světový kongres Parkinsonovy choroby: Tři studie, které zaujaly
Na světovém kongresu Parkinsonovy choroby zaznělo obrovské množství novinek. Ve světě dnes probíhají stovky klinických studií, které hledají nové možnosti léčby Parkinsonovy choroby. Některé se snaží chránit nervové buňky, jiné ovlivnit biologické procesy vedoucí k jejich poškození a další dokonce usilují o nahrazení buněk, které nemoc zničila. Mezi všemi prezentovanými projekty mě nejvíce zaujaly tři směry výzkumu. Každý z nich se snaží řešit Parkinsonovu chorobu úplně jiným způsobem.
Největší pozornost na kongresu budila studie společnosti BlueRock Therapeutics. Její princip je poměrně jednoduchý: vědci vytvoří z kmenových buněk nové dopaminové neurony a ty následně neurochirurgicky implantují do mozku pacienta.
Cílem není dodávat dopamin zvenčí, ale vytvořit nový zdroj dopaminu přímo v mozku. Dosavadní výsledky prvních fází ukázaly, že transplantované buňky dokážou v mozku přežívat, vytvářet dopamin a u některých pacientů vedly ke zlepšení motorických příznaků. Proto nyní probíhá rozsáhlá studie fáze III ve Spojených státech. Pokud budou výsledky potvrzeny i u větší skupiny pacientů, mohlo by jít o první buněčnou léčbu Parkinsonovy choroby schválenou pro běžnou klinickou praxi. Je však důležité zdůraznit, že zatím jde stále o experimentální léčbu.
Nový krok ve výzkumu kmenových buněk pro Parkinsonovu nemoc
V americkém Bostonu, v nemocnici Mass General Brigham
, právě dnes probíhá první klinická studie, která používá vlastní buňky pacienta, přeprogramované na typ neuronů, které v Parkinsonově nemoci odumírají. Funguje to tak, že se odebere
vzorek krve a tyto krevní buňky se v laboratoři přeprogramují na indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs)
. Ty se pak promění v dopaminergní neurony středního mozku, tedy přesně ty, které Parkinsonova nemoc ničí. Následně jsou v jedné operaci tyto nové neurony
implantovány přímo mozku. Protože buňky pocházejí přímo z těla pacienta, nehrozí odmítnutí imunitním systémem
a není potřeba celoživotní imunosupresivní léčba. To je zásadní rozdíl oproti dárcovským buňkám, jako používá například BlueRock. Studie je zatím ve fázi 1. klinického testování
, tedy sleduje především bezpečnost a proveditelnost. Šest pacientů má být zařazeno, z nichž
tři už byli operováni v Brigham and Women’s Hospital. Každý pacient bude sledován minimálně 12 měsíců a p
okud budou výsledky dobré, výzkum by měl pokračovat do větší fáze 2. Toto je první použití
plně personalizovaných, autologních buněk u Parkinsonovy nemoci. Výzkumníci na tomto principu pracovali přes
20 let a nyní se poprvé testuje přímo u lidí. Cílem není jen tlumit příznaky, ale nahradit chybějící neurony
a obnovit dopaminový systém. Je ale potřeba dodat, že je to stále začátek. Fáze 1 sleduje hlavně bezpečnost, ne účinnost. Přínos a dlouhodobý efekt se ukáže až v dalších letech.
Kam smeruje vývoj bunkovej terapie pri Parkinsonovej chorobe?
Bunková terapia predstavuje jednu z najnádejnejších ciest v liečbe Parkinsonovej choroby. Spoločnosť BlueRock Therapeutics patrí medzi lídrov vo vývoji tejto technológie, založenej na implantácii dopaminergných neurónov odvodených z kmeňových buniek. Aktuálne prebieha klinické skúšanie fázy 3. V prípade úspechu a schválenia regulačnými orgánmi by sa táto liečba mohla stať novou možnosťou pre pacientov so stredne pokročilým štádiom Parkinsonovej choroby. Zpočiatku by bola určená len vybraným pacientom, podobne ako dnes hlboká mozgová stimulácia (DBS), no neskôr by sa mohla rozšíriť aj na skoršie štádiá.
Výhody a výzvy bunkovej terapie
Cieľom je jednorazová liečba, pri ktorej implantované bunky preberú funkciu poškodených neurónov a budú produkovať dopamín počas celého života pacienta. Buňky sa zavádzajú priamo do mozgu, čo si vyžaduje špecializovaný neurochirurgický tím, vybavenie a hospitalizáciu. Nejde teda o štandardný liek, ktorý si pacient vyzdvihne v lekárni. Náklady na operáciu sú porovnateľné s DBS a výroba buniek nie je extrémne drahá. Z dlhodobého hľadiska môže byť táto terapia dokonca ekonomicky výhodnejšia ako celoživotné užívanie liekov. Konkurencia medzi firmami môže navyše prispieť k prijateľnej cene.Bunková terapia nie je sci-fi – odborníci hovoria o časovom horizonte 5 rokov, kedy by mohla vstúpiť do praxe. Ide o prelomový prístup, ktorý má potenciál zásadne zmeniť liečbu Parkinsonovej choroby a posunúť ju smerom k dlhodobej a možno aj jednorazovej účinnej liečbe.
Adaptívna DBS
Adaptívna hlboká mozgová stimulácia (aDBS) je najmodernejšia forma neurostimulačnej liečby Parkinsonovej choroby. Na rozdiel od klasickej DBS, ktorá stimuluje mozog nepretržite rovnakou intenzitou, aDBS reaguje v reálnom čase na elektrickú aktivitu mozgu a automaticky upravuje silu stimulácie podľa aktuálnych potrieb pacienta.
Systém monitoruje tzv. biomarkery v mozgu (napr. beta-rytmy), ktoré sú spojené s motorickými príznakmi Parkinsonovej choroby. Keď zaznamená zhoršenie (napr. stuhnutosť či tremor), zvýši stimuláciu. Keď sú symptómy pod kontrolou, stimuláciu zníži. Tým znižuje vedľajšie účinky a šetrí batériu neurostimulátora.
Výhody adaptívnej DBS:
- lepšia kontrola symptómov, hlavne fluktuácií
- menej nežiaducich účinkov
- nižšia spotreba energie = dlhšia životnosť systému
- potenciál pre personalizovanú liečbu.
Zameraný ultrazvuk (Focused Ultrasound, FUS)
je neinvazívna liečba Parkinsonovej choroby, ktorá využíva vysoko presné ultrazvukové vlny, aby cieľene zničila malé oblasti mozgu, ktoré spôsobujú motorické príznaky ako tremor (tras) alebo rigidita (stuhnutosť). Hlavné fakty:
Bez otvorenia lebky (na rozdiel od DBS).
Najčastejšie sa zameriava na oblasť thalamus (talamotómia) alebo globus pallidus (pallidotómia).
Používa sa najmä u pacientov, ktorí nie sú vhodní na DBS alebo ju odmietajú.
Účinok je okamžitý alebo do niekoľkých dní, zlepšenie tremoru, OFF stavov či dyskinéz.
Zákrok je nevratný a môže mať vedľajšie účinky (napr. problémy s rečou, rovnováhou). Zatiaľ je na Slovensku nedostupný v štandardnej klinickej praxi.