U Parkinsonovy choroby dochází k degeneraci dopaminergních neuronů v substantia nigra v mozku, což vede k nedostatku dopaminu v bazálních gangliích. Dopamin je zodpovědný za vyvažování aktivity mezi inhibičními a excitačními drahami, které řídí pohyb.
Bez dostatečného množství dopaminu:
• Zvyšuje se aktivita svalových antagonistů, což znamená, že svaly se neefektivně uvolňují.
• Dochází ke zvýšené aktivaci svalových vřetének, což zhoršuje schopnost svalů reagovat na změny napětí.
• Svaly jsou neustále částečně stažené, což vede k pocitu ztuhlosti
Rigidita se projevuje různými způsoby v závislosti na stádiu onemocnění a individuálních faktorech pacienta.
A) Typické znaky rigidity
• „Ozubené kolečko“ (cogwheel rigidity): Při pasivním pohybu postižené končetiny dochází k přerušovanému odporu, jako by se kloub pohyboval po ozubeném kole. Tento jev je způsoben kombinací rigidity a třesu.
• „Olověná trubka“ (lead-pipe rigidity): Při pasivním pohybu je odpor plynulý a rovnoměrný bez přerušení.
• Postižení flexorů: Rigidita často postihuje ohýbače (flexory), což vede k typickému držení těla s shrbenými rameny, pokrčenými lokty a ztuhlými koleny.
• Progrese a rozšíření: Zpočátku bývá rigidita jednostranná (obvykle na dominantní straně těla), ale postupně postihuje i druhou stranu.
B) Jak rigidita ovlivňuje každodenní život?
• Omezená pohyblivost: Problémy s chůzí, oblékáním, psaním a dalšími běžnými činnostmi.
• Bolest a nepříjemné pocity: Svalové napětí může způsobovat bolesti ramen, zad a končetin.
• Únava a zvýšené energetické nároky: Neustálé svalové napětí vede k rychlejší únavě.
• Poruchy řeči a mimiky: Rigidita ovlivňuje i svaly obličeje, což vede k méně výrazné mimice („maskovitá tvář“) a problémům s řečí.
Neurolog zjišťuje rigiditu pomocí pasivních pohybů končetin. Pacient nesmí aktivně spolupracovat, aby bylo možné zjistit skutečnou svalovou ztuhlost.
Testování rigidity:
• Lékař ohýbá a narovnává ruku nebo nohu pacienta a sleduje odpor.
• Sleduje přítomnost fenoménu ozubeného kolečka nebo olověné trubky.
• Vyšetření se často opakuje v různých částech dne, protože rigidita může kolísat v závislosti na účinku léků.
A) Farmakologická léčba
• Léky zvyšující hladinu dopaminu nebo zlepšující jeho využití (levodopa, agonisté dopaminu, inhibitory MAO-B).
• Léky mohou snížit rigiditu, ale jejich účinnost může kolísat během dne.
B) Nefarmakologická léčba
Fyzikální terapie a cvičení:
• Protahovací cvičení (zejména pro páteř a končetiny) pomáhají udržet flexibilitu a rozsah pohybu.
• Posilování a balanční cvičení mohou snížit riziko pádů.
• Doporučují se aktivity jako jóga, Tai Chi nebo plavání.
Masáže a manuální terapie:
• Pomáhají uvolnit svalové napětí a zlepšit krevní oběh.
• Teplé koupele nebo horké obklady mohou dočasně zmírnit ztuhlost.
Alternativní metody:
• Mucuna pruriens (přírodní zdroj levodopy): Může mít podobný účinek jako syntetická levodopa.
• Ashwagandha: Může pomoci snižovat svalové napětí díky svým adaptogenním účinkům.
• CBD/THC: Někteří pacienti uvádějí úlevu od svalové ztuhlosti a bolesti.
Chirurgická léčba:
• Hluboká mozková stimulace (DBS): Elektrická stimulace určitých oblastí mozku (subtalamické jádro nebo globus pallidus) může významně zmírnit rigiditu a další motorické příznaky.
• DBS se zvažuje u pacientů, u kterých léky přestávají účinkovat nebo se objevují výrazné výkyvy v účinnosti léků.