Až 60–80 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí poruchami močového měchýře. Tyto problémy mohou být způsobeny zhoršenou kontrolou autonomního nervového systému a nedostatkem dopaminu, který ovlivňuje i močení. Příčiny můžou být dysfunkce autonomního nervového systému, svalová rigidita a vedlejší ůčinky léků.
Časté močení (pollakisurie)
Pacienti mají potřebu močit častěji než obvykle, někdy i každou hodinu.
Někdy je spojeno s pocitem neúplného vyprázdnění močového měchýře.
Noční močení (nykturie)
Časté probouzení kvůli nutnosti močit, což narušuje spánek.
Může vést k únavě a dalším komplikacím souvisejícím s poruchami spánku.
Urgentní inkontinence (hyperaktivní močový měchýř)
Náhlá a silná potřeba močit, někdy s únikem moči před dosažením toalety.
Často souvisí s přehnanou aktivitou detruzoru (sval močového měchýře).
Retence moči (zadržování moči)
Neschopnost úplně vyprázdnit močový měchýř.
Zvýšené riziko infekcí močových cest a nepohodlí.
Farmakologická léčba:
Anticholinergika (oxybutynin, tolterodin) snižují hyperaktivitu močového měchýře.
Beta-3 agonisté (mirabegron) zlepšují kapacitu močového měchýře.
Injekce botulotoxinu do močového měchýře pomáhá při těžké inkontinenci.
Úprava životního stylu:
Omezení příjmu tekutin večer.
Vyhýbání se kofeinu a alkoholu.
Močový trénink a plánované močení.
Fyzioterapie a cvičení pánevního dna:
Kegelovy cviky na posílení svalů pánevního dna.
V případě retence moči:
Samokatetrizace (u těžkých případů).
Léčba alfablokátory (např. tamsulosin).
Více než 80 % pacientů s Parkinsonovou chorobou má střevní potíže, které se často objevují už roky před diagnózou. Nejběžnější problém je chronická zácpa způsobená zpomalenou motilitou střev. Příčiny můžou být neurodegenerace enterického nervového systému, snížená produkce dopaminu, nízký příjem vlákniny a tekutin a vedlejší ůčinky léků.
Chronická zácpa
Méně než tři stolice týdně.
Tvrdá stolice a obtížné vyprazdňování.
Může vést ke vzniku hemoroidů, análních fisur nebo fekální impakce.
Pocit neúplného vyprázdnění
Pacient má pocit, že se nedokázal úplně vyprázdnit, i když se stolice dostavila.
Nadýmání a diskomfort
Kvůli zpomalenému trávení se může hromadit plyn, což vede k nadýmání a bolesti břicha.
Střídání zácpy a průjmů
Někteří pacienti trpí i paradoxním průjmem (únik tekuté stolice kolem zablokované tvrdé stolice).
Zvýšený příjem vlákniny:
Jíst více ovoce, zeleniny, celozrnných produktů a luštěnin.
Denní doporučený příjem vlákniny je 25–30 g.
Dostatečný příjem tekutin:
Pít 1,5–2 litry vody denně.
Pravidelný pohyb:
Chůze, jóga, strečink a cvičení na podporu střevní motility.
Probiotika a prebiotika:
Podporují zdravou střevní mikroflóru.
Osmotická laxativa (např. makrogol, laktulóza):
Pomáhají změkčit stolici a usnadnit vyprazdňování.
Dopaminergní léčba:
Někteří pacienti hlásí zlepšení zácpy při optimální léčbě dopaminem.
Masáže břicha a střevní trénink:
Pomáhají stimulovat střeva a zlepšit pravidelnost vyprazdňování.
Pacienti s Parkinsonovou chorobou často trpí různými dermatologickými potížemi. Nejčastější z nich jsou seborrhoická dermatitida, zvýšená mastnota kůže a suchá kůže.
Až 50 % pacientů s Parkinsonovou chorobou má seborrhoickou dermatitidu, což je chronické zánětlivé onemocnění kůže způsobené přemnožením kvasinek Malassezia, které se živí kožním mazem.
Mastná, šupinatá kůže, zejména na obličeji (čelo, obočí, nos, tváře) a ve vlasech.
Červené skvrny na kůži se svěděním.
Lupy a olupování kůže na hlavě.
V těžkých případech může dojít k rozvoji zánětu.
Zvýšená produkce kožního mazu v důsledku nerovnováhy autonomního nervového systému.
Snížená imunita a změny v mikrobiomu kůže.
Vedlejší účinky některých léků, např. levodopy.
Šampony proti lupům: Obsahující ketokonazol, pyrithion zinečnatý nebo selén sulfid.
Protizánětlivé krémy: Hydrokortizon nebo krémy s ketokonazolem.
Pravidelné mytí obličeje jemnými čisticími prostředky.
Snížení příjmu cukrů a mléčných výrobků, které mohou podporovat růst kvasinek.
Na druhém konci spektra se u pacientů s Parkinsonovou chorobou objevuje suchá kůže a pocit svědění (pruritus).
Napjatá, drsná kůže.
Svědění, zejména na končetinách.
Někdy popraskaná a podrážděná kůže.
Nedostatečné pocení kvůli autonomní dysfunkci.
Dehydratace (častý problém u pacientů s Parkinsonem).
Vedlejší účinky léků, např. anticholinergik.
Dostatečná hydratace: Pití vody, použití zvlhčovačů vzduchu.
Použití hydratačních krémů s ceramidy nebo ureu.
Omega-3 mastné kyseliny (např. rybí olej) pro podporu zdravé kůže.
Antihistaminika nebo mast s mentolem při silném svědění.