Bolest u PD lze rozdělit do několika kategorií:
Muskuloskeletální bolest
Nejčastější typ bolesti u Parkinsonovy choroby
Vzniká kvůli svalové ztuhlosti (rigiditě), dystonii a špatnému držení těla
Lokalizována hlavně na krku, ramenou, zádech a končetinách
Často zhoršena při omezené hybnosti nebo při změně držení těla
Neuropatická bolest
Vzniká kvůli poškození nervů nebo abnormálnímu vnímání bolesti
Může být pálivá, bodavá nebo elektrizující
Lokalizace může být různá – končetiny, záda nebo obličej
Často přítomna u pacientů s periferní neuropatií nebo autonomní dysfunkcí
Dystonická bolest
Způsobena nechtěnými svalovými kontrakcemi (dystonií)
Nejčastěji postihuje chodidla, prsty, dolní končetiny nebo krk (cervikální dystonie)
Objevuje se zejména ráno nebo při poklesu hladiny dopaminu (off-stavy)
Centrální (Parkinsonská) bolest
Bolest způsobená poruchou zpracování bolesti v mozku
Může být hluboká, rozptýlená, nepříjemná, často bez jasné příčiny
Nejčastěji se vyskytuje v oblasti břicha, hrudníku, zad nebo dolních končetin
Viscerální bolest
Zahrnuje bolest vnitřních orgánů, například v trávicím traktu
Může být spojena se zácpou, poruchou trávení nebo autonomní dysfunkcí
Projevuje se jako tlaková nebo křečovitá bolest
✅ Motorické symptomy: Ztuhlost, třes, dystonie a špatné držení těla způsobují nadměrnou svalovou námahu a bolest.
✅ Neurochemické změny: Dopamin hraje roli nejen v pohybu, ale i ve vnímání bolesti. Pokles dopaminu může způsobit zvýšenou citlivost na bolest.
✅ Autonomní dysfunkce: Změny v nervovém systému ovlivňují regulaci bolesti, krevního tlaku, trávení a termoregulace.
✅ Periferní neuropatie: U některých pacientů může být bolest spojena s diabetem, nedostatkem vitamínů (zejména B12) nebo dlouhodobým užíváním levodopy.
Levodopa – zmírňuje dystonickou a muskuloskeletální bolest
Dopaminoví agonisté – mohou pomoci u bolestí spojených s off-stavy
Komt inhibitory – prodlužují účinek levodopy a mohou snížit bolest
Nesteroidní protizánětlivé léky – účinné na muskuloskeletální bolest, nebo mírnější alternativa NSAID
Opioidy – v těžších případech, ale riziko vedlejších účinků (zácpa, ospalos)
Fyzioterapie – pomáhá s uvolněním svalů a zlepšením flexibility
Masáže – zmírňují bolest a napětí
Cvičení – jóga, tai chi, plavání mohou zlepšit pohyblivost a snížit bolest
(kanabinoidy) – mohou pomoci s neuropatickou bolestí a svalovou ztuhlostí
Akupunktura – některé studie ukazují úlevu od bolesti
Pacienti s těžkými bolestmi a motorickými problémy mohou těžit z DBS. Stimulace určitých oblastí mozku pomáhá snížit bolest, zejména dystonickou a centrální bolest.
Fyzická únava
Pocit vyčerpání i po malé fyzické aktivitě
Nízká svalová výdrž, rychlá unavitelnost
Souvisí s rigiditou, třesem a celkovým poklesem energie
Mentální (kognitivní) únava
Potíže se soustředěním, myšlenková zpomalenost
Neschopnost udržet pozornost při čtení, konverzaci nebo práci
Zhoršuje se během dne nebo po náročné mentální aktivitě
Motivační únava (apatie)
Nedostatek iniciativy a zájmu o běžné činnosti
Často zaměňována za depresi
Může být důsledkem snížené aktivity dopaminového systému
Únava spojená se spánkovými poruchami
Nedostatečný nebo nekvalitní spánek vede k denní únavě
Možné příčiny: noční akineze (ztuhlost a neschopnost se otočit v posteli), REM porucha chování, časté probouzení
Neurochemické změny
Parkinsonova choroba ovlivňuje dopamin, serotonin a noradrenalin, což jsou neurotransmitery regulující energii a bdělost.
Nedostatek dopaminu vede ke snížené motivaci a výkonnosti.
Motorické symptomy
Svalová rigidita, třes a bradykineze (zpomalení pohybů) vyžadují vyšší energetický výdej.
Neustálé úsilí o kontrolu pohybů může způsobovat vyčerpání.
Spánkové poruchy
Insomnie (potíže s usínáním nebo časté probouzení)
REM porucha chování (náhlé pohyby a mluvení ve spánku)
Syndrom neklidných nohou (pocit nutkání pohybovat nohama)
Noční akineze (problém s pohybem v posteli)
Léky a vedlejší účinky
Levodopa – u některých pacientů může způsobit ospalost během dne
Dopaminoví agonisté – mohou způsobovat náhlé usínání
Anticholinergika – mohou ovlivnit kognitivní funkce a zvyšovat únavu
Psychické faktory
Deprese a úzkost jsou běžné u Parkinsonovy choroby a mohou zhoršovat únavu.
Stres a emoční napětí snižují hladinu energie.
Autonomní dysfunkce
Parkinsonova choroba ovlivňuje regulaci krevního tlaku, což může vést k ortostatické hypotenzi (závratě a únava při vstávání).
Poruchy metabolismu a regulace tělesné teploty mohou také přispět k vyčerpání.
Nedostatek fyzické aktivity
Nedostatek pohybu vede k dekompenzaci svalové síly a celkovému poklesu energie.
Naopak nadměrná aktivita může vést k přetížení a zvýšené únavě.
Levodopa – u některých pacientů zlepšuje energii, u jiných může způsobit ospalost
Dopaminoví agonisté – je třeba sledovat jejich vliv na ospalost
MAO-B inhibitory – mohou mírně zlepšit energii
Tip: Sleduj, kdy jsi nejvíce unavený – může to souviset s „off“ stavy nebo vedlejšími účinky léků.
Správná spánková hygiena – pravidelný režim spánku, chladná a tichá ložnice
Tip: Pokud se budíš unavený, může pomoci sledování spánkových vzorců a úprava noční medikace.
lék na podporu bdělosti, používaný u narkolepsie
stimulant používaný u ADHD, může pomoci proti únavě
Tip: Tyto léky jsou na předpis a nejsou běžně podávány u PD, ale mohou pomoci v individuálních případech.
Pravidelné cvičení (alespoň 30 minut denně) – chůze, jóga, tai chi nebo plavání
Silový trénink – posilování pomáhá s vytrvalostí a bojuje proti únavě
Jóga a dechová cvičení – snižují stres a zvyšují energii
Tip: Příliš intenzivní cvičení může únavu zhoršit – najdi rovnováhu mezi aktivitou a odpočinkem.
Dostatek bílkovin, zdravých tuků a komplexních sacharidů – vyvážená strava pomáhá udržet energii
Kofein – může pomoci s bdělostí, ale pozor na večerní konzumaci
– adaptogeny a antioxidanty podporující energii
Vitamin B12 a D3 – jejich nedostatek může způsobovat únavu
Použité zdroje