Bolest a únava u Parkinsonovy choroby

Bolest

Bolest je častým a významným příznakem Parkinsonovy choroby (PD), ale často bývá přehlížena nebo nesprávně diagnostikována. Až 60–80 % pacientů s Parkinsonem pociťuje bolest v různých formách.

Typy bolesti u Parkinsonovy choroby

Bolest u PD lze rozdělit do několika kategorií:

  1. Muskuloskeletální bolest

    • Nejčastější typ bolesti u Parkinsonovy choroby

    • Vzniká kvůli svalové ztuhlosti (rigiditě), dystonii a špatnému držení těla

    • Lokalizována hlavně na krku, ramenou, zádech a končetinách

    • Často zhoršena při omezené hybnosti nebo při změně držení těla

  2. Neuropatická bolest

    • Vzniká kvůli poškození nervů nebo abnormálnímu vnímání bolesti

    • Může být pálivá, bodavá nebo elektrizující

    • Lokalizace může být různá – končetiny, záda nebo obličej

    • Často přítomna u pacientů s periferní neuropatií nebo autonomní dysfunkcí

  3. Dystonická bolest

    • Způsobena nechtěnými svalovými kontrakcemi (dystonií)

    • Nejčastěji postihuje chodidla, prsty, dolní končetiny nebo krk (cervikální dystonie)

    • Objevuje se zejména ráno nebo při poklesu hladiny dopaminu (off-stavy)

  4. Centrální (Parkinsonská) bolest

    • Bolest způsobená poruchou zpracování bolesti v mozku

    • Může být hluboká, rozptýlená, nepříjemná, často bez jasné příčiny

    • Nejčastěji se vyskytuje v oblasti břicha, hrudníku, zad nebo dolních končetin

  5. Viscerální bolest

    • Zahrnuje bolest vnitřních orgánů, například v trávicím traktu

    • Může být spojena se zácpou, poruchou trávení nebo autonomní dysfunkcí

    • Projevuje se jako tlaková nebo křečovitá bolest

Příčiny bolesti u Parkinsonovy choroby

Motorické symptomy: Ztuhlost, třes, dystonie a špatné držení těla způsobují nadměrnou svalovou námahu a bolest.

Neurochemické změny: Dopamin hraje roli nejen v pohybu, ale i ve vnímání bolesti. Pokles dopaminu může způsobit zvýšenou citlivost na bolest.

Autonomní dysfunkce: Změny v nervovém systému ovlivňují regulaci bolesti, krevního tlaku, trávení a termoregulace.

Periferní neuropatie: U některých pacientů může být bolest spojena s diabetem, nedostatkem vitamínů (zejména B12) nebo dlouhodobým užíváním levodopy.

Možnosti léčby bolesti u Parkinsonovy choroby

1. Úprava dopaminergní léčby

🔹 Levodopa (Sinemet, Madopar) – zmírňuje dystonickou a muskuloskeletální bolest
🔹 Dopaminoví agonisté (Ropinirol, Pramipexol) – mohou pomoci u bolestí spojených s off-stavy
🔹 Komt inhibitory (Entakapon, Opikapon) – prodlužují účinek levodopy a mohou snížit bolest

2. Léky proti bolesti

🔸 Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID, např. ibuprofen, diclofenac) – účinné na muskuloskeletální bolest
🔸 Paracetamol – mírnější alternativa NSAID
🔸 Opioidy (Tramadol, Oxycodon) – v těžších případech, ale riziko vedlejších účinků (zácpa, ospalost)
🔸 Gabapentin, Pregabalin – vhodné na neuropatickou bolest

3. Botulotoxin

💉 Aplikace botulotoxinu může pomoci při bolestivé dystonii (např. křeče v chodidlech nebo torticollis).

4. Fyzikální terapie a rehabilitace

🧘‍♂️ Fyzioterapie – pomáhá s uvolněním svalů a zlepšením flexibility
💆 Masáže – zmírňují bolest a napětí
🏋️ Cvičení – jóga, tai chi, plavání mohou zlepšit pohyblivost a snížit bolest

5. Alternativní terapie

🌿 CBD a THC (kanabinoidy) – mohou pomoci s neuropatickou bolestí a svalovou ztuhlostí
🔵 Akupunktura – některé studie ukazují úlevu od bolesti
🌿 Ashwagandha, Kurkumin, Boswellia – přírodní doplňky s protizánětlivými účinky

6. Hluboká mozková stimulace (DBS)

⚡ Pacienti s těžkými bolestmi a motorickými problémy mohou těžit z DBS. Stimulace určitých oblastí mozku pomáhá snížit bolest, zejména dystonickou a centrální bolest.

Únava

Únava je jedním z nejčastějších a nejvíce vyčerpávajících ne-motorických příznaků Parkinsonovy choroby (PD). Až 50–80 % pacientů uvádí, že únava negativně ovlivňuje jejich každodenní život, často více než samotné motorické symptomy. Přesná příčina únavy není zcela objasněna, ale předpokládá se, že je výsledkem kombinace biologických, psychologických a životních faktorů.

Typy únavy u Parkinsonovy choroby

  1. Fyzická únava

    • Pocit vyčerpání i po malé fyzické aktivitě

    • Nízká svalová výdrž, rychlá unavitelnost

    • Souvisí s rigiditou, třesem a celkovým poklesem energie

  2. Mentální (kognitivní) únava

    • Potíže se soustředěním, myšlenková zpomalenost

    • Neschopnost udržet pozornost při čtení, konverzaci nebo práci

    • Zhoršuje se během dne nebo po náročné mentální aktivitě

  3. Motivační únava (apatie)

    • Nedostatek iniciativy a zájmu o běžné činnosti

    • Často zaměňována za depresi

    • Může být důsledkem snížené aktivity dopaminového systému

  4. Únava spojená se spánkovými poruchami

    • Nedostatečný nebo nekvalitní spánek vede k denní únavě

    • Možné příčiny: noční akineze (ztuhlost a neschopnost se otočit v posteli), REM porucha chování, časté probouzení

Příčiny únavy u Parkinsonovy choroby

Neurochemické změny

  • Parkinsonova choroba ovlivňuje dopamin, serotonin a noradrenalin, což jsou neurotransmitery regulující energii a bdělost.

  • Nedostatek dopaminu vede ke snížené motivaci a výkonnosti.

Motorické symptomy

  • Svalová rigidita, třes a bradykineze (zpomalení pohybů) vyžadují vyšší energetický výdej.

  • Neustálé úsilí o kontrolu pohybů může způsobovat vyčerpání.

Spánkové poruchy

  • Insomnie (potíže s usínáním nebo časté probouzení)

  • REM porucha chování (náhlé pohyby a mluvení ve spánku)

  • Syndrom neklidných nohou (pocit nutkání pohybovat nohama)

  • Noční akineze (problém s pohybem v posteli)

Léky a vedlejší účinky

  • Levodopa – u některých pacientů může způsobit ospalost během dne

  • Dopaminoví agonisté (Ropinirol, Pramipexol) – mohou způsobovat náhlé usínání

  • Anticholinergika – mohou ovlivnit kognitivní funkce a zvyšovat únavu

Psychické faktory

  • Deprese a úzkost jsou běžné u Parkinsonovy choroby a mohou zhoršovat únavu.

  • Stres a emoční napětí snižují hladinu energie.

Autonomní dysfunkce

  • Parkinsonova choroba ovlivňuje regulaci krevního tlaku, což může vést k ortostatické hypotenzi (závratě a únava při vstávání).

  • Poruchy metabolismu a regulace tělesné teploty mohou také přispět k vyčerpání.

Nedostatek fyzické aktivity

  • Nedostatek pohybu vede k dekompenzaci svalové síly a celkovému poklesu energie.

  • Naopak nadměrná aktivita může vést k přetížení a zvýšené únavě.

Možnosti léčby a zvládání únavy

1. Úprava léčby Parkinsonovy choroby

🔹 Levodopa (Sinemet, Madopar) – u některých pacientů zlepšuje energii, u jiných může způsobit ospalost
🔹 Dopaminoví agonisté – je třeba sledovat jejich vliv na ospalost
🔹 MAO-B inhibitory (Selegilin, Rasagilin) – mohou mírně zlepšit energii

Tip: Sleduj, kdy jsi nejvíce unavený – může to souviset s „off“ stavy nebo vedlejšími účinky léků.

2. Léčba spánkových poruch

🌙 Melatonin (3–10 mg před spaním) – zlepšuje kvalitu spánku a pomáhá při REM poruše chování
💊 Clonazepam (nízké dávky) – používá se při REM poruše chování
🛏 Správná spánková hygiena – pravidelný režim spánku, chladná a tichá ložnice

Tip: Pokud se budíš unavený, může pomoci sledování spánkových vzorců a úprava noční medikace.

3. Léky proti únavě

🔸 Modafinil (100–200 mg ráno) – lék na podporu bdělosti, používaný u narkolepsie
🔸 Methylfenidát (Ritalin) – stimulant používaný u ADHD, může pomoci proti únavě
🔸 Amantadin – může pomoci s únavou a bradykinezí

Tip: Tyto léky jsou na předpis a nejsou běžně podávány u PD, ale mohou pomoci v individuálních případech.

4. Fyzická aktivita

🏃‍♂️ Pravidelné cvičení (alespoň 30 minut denně) – chůze, jóga, tai chi nebo plavání
💪 Silový trénink – posilování pomáhá s vytrvalostí a bojuje proti únavě
🧘‍♂️ Jóga a dechová cvičení – snižují stres a zvyšují energii

Tip: Příliš intenzivní cvičení může únavu zhoršit – najdi rovnováhu mezi aktivitou a odpočinkem.

5. Strava a doplňky stravy

🥑 Dostatek bílkovin, zdravých tuků a komplexních sacharidů – vyvážená strava pomáhá udržet energii
Kofein – může pomoci s bdělostí, ale pozor na večerní konzumaci
🌿 Ashwagandha, Rhodiola Rosea, Koenzym Q10 – adaptogeny a antioxidanty podporující energii
💊 Vitamin B12 a D3 – jejich nedostatek může způsobovat únavu

Tip: Vyhnout se těžkým jídlům před spaním, aby nedošlo k narušení spánku.

Použité zdroje

  1. Wasner G, Deuschl G. Bolest u Parkinsonovy nemoci – častý, ale přehlížený příznak. Lancet Neurology, 2012.
  2. Mylius V, Kröner-Herwig B, Neundörfer B, Kassubek J. Typy bolesti a jejich výskyt u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Journal of Neurology, 2005.
  3. Beiske AG a kol. Bolest u Parkinsonovy nemoci: výsledky z multicentrické studie. European Journal of Neurology, 2009.
  4. Friedman JH a kol. Únava u Parkinsonovy choroby: definice, výskyt a vliv na kvalitu života. Movement Disorders, 2007.
  5. Kluger BM, Krupp LB, Enoka RM. Únava a Parkinsonova nemoc: psychologické, motorické a neurobiologické aspekty. Movement Disorders, 2013.
  6. Pont-Sunyer C a kol. Nefyzikální příznaky v počáteční fázi Parkinsonovy choroby: role únavy. Lancet Neurology, 2015.