Bradykineze je jedním z hlavních motorických příznaků Parkinsonovy choroby a projevuje se zpomalením a zhoršenou koordinací pohybů. Na rozdíl od normální únavy je bradykineze přítomná neustále a komplikuje každodenní činnosti.
Bradykineze je způsobena úbytkem dopaminergních neuronů v substantia nigra v mozku. To vede k nedostatku dopaminu v bazálních gangliích, což narušuje přenos signálů potřebných pro kontrolu pohybů.
Bez dostatečného množství dopaminu:
• Zhoršená aktivace svalů: Signály pro zahájení pohybu jsou slabé nebo opožděné.
• Neschopnost udržet plynulý pohyb: Svaly se stahují a uvolňují s obtížemi.
• Snížená koordinace pohybů: Jemná motorika je významně ovlivněna, což ztěžuje každodenní činnosti.
Bradykineze ovlivňuje různé aspekty motorických funkcí a projevuje se různými způsoby.
A) Typické příznaky bradykineze:
• Zpomalený pohyb: Jednoduché úkony, jako je oblékání, čištění zubů nebo jídlo, trvají déle než obvykle.
• Snížená mimika („maskovitá tvář“): Pacienti mají méně výrazné obličejové výrazy.
• Zhoršený rukopis (mikrografie): Písmo se stává menším a obtížně čitelným.
• Zpomalené reflexy: Reakce na podněty jsou pomalejší.
• Problémy se zahájením pohybu: Náhlé zastavení a obtížné opětovné rozběhnutí, například při chůzi (tzv. „zamrznutí“).
B) Jak bradykineze ovlivňuje každodenní život?
• Ztížené provádění běžných činností: Oblékání, příprava jídla, hygiena a další každodenní úkony jsou mnohem náročnější.
• Problémy s chůzí: Zpomalená a krátká chůze, někdy se zamrzáváním na místě.
• Snížená produktivita: Úkoly, které dříve trvaly minuty, mohou zabrat celé hodiny.
• Psychická frustrace: Nezvládnuté pohyby mohou vést k frustraci a sníženému sebevědomí.
Neurolog vyšetřuje bradykinezi pomocí různých testů zaměřených na pohybovou aktivitu pacienta.
Diagnostické metody:
• Pozorování jemné motoriky: Pacient provádí úkony, jako je rychlé střídavé klepání prsty nebo poklepávání nohou.
• Posouzení pohybových schopností: Lékař sleduje rychlost, plynulost a přesnost pohybů.
• Chůze a postoj: Vyhodnocení způsobu chůze a schopnosti měnit směr nebo zastavit.
A) Farmakologická léčba
• Levodopa: Nejčastěji používaný lék zvyšující hladinu dopaminu v mozku.
• Agonisté dopaminu: Látky, které napodobují účinek dopaminu.
• Inhibitory MAO-B a COMT: Zpomalení odbourávání dopaminu pro zvýšení jeho dostupnosti.
B) Nefarmakologická léčba
Fyzikální terapie a cvičení:
• Zlepšuje koordinaci, flexibilitu a sílu.
• Doporučují se aktivity jako Tai Chi, jóga a tanec.
• Specifické rehabilitační programy zaměřené na zlepšení chůze a rovnováhy.
Ergoterapie:
• Nácvik každodenních činností s využitím pomůcek a úprav prostředí.
• Strategie, jak efektivněji provádět každodenní úkony.
Alternativní metody:
• Mucuna pruriens (přírodní levodopa): Může pomoci zmírnit příznaky bradykineze.
• Ashwagandha a CBD: Někteří pacienti uvádějí zlepšení motorických funkcí.
Chirurgická léčba:
• Hluboká mozková stimulace (DBS): Elektrická stimulace určitých částí mozku může zmírnit bradykinezi a další motorické příznaky.
• DBS se doporučuje pacientům, u kterých léky nezajišťují dostatečnou kontrolu příznaků.